Navštivte nás osobně, nakupte a odpočiňte u vína

Navštivte Vinárnu s galerií, ochutnejte nová vína při degustacích, využijte prostory k uspořádání oslavy, rautu či firemní akce

Prázdniny končí a burčáková sezóna je tady :)

Přijďte k nám pro pravý révový BURČÁK z Pálavy. Aktuálně můžete ochutnat odrůdu Müller Thurgau. Naším stálým dodavatelem této "tekuté dobroty" je vinařství Červinka z Horních Věstonic.

Vaše Moravská Vinotéka ;-)

Čtěte dál »
Orientujete se ve víně? 2. díl - Jak vína rozdělují sommeliéři
Orientujete se ve víně? 2. díl - Jak vína rozdělují sommeliéři


V prvním díle jste se dočetli, že dělení vín může být úplně jednoduché, ale i složité. Záleží, jak jej pojmete. Popsali jsme základy dělení vína. Dnes se dozíte, jak se orientovat v rozdělení vín podle vinařského zákona, a jak víno dělí sommeliéři či restauratéři. Přečtěte si 2. díl.

Čtěte dál »

Jaká je historie vína, odkud se dostalo na Moravu?Říká se, že víno je staré jako lidstvo samo. Zní to pěkně, ale pravda to není. Můžeme však připustit, že je víno velmi pravděpodobně starší než důkazy o jeho výrobě. Kdo jej začal pěstovat? Odkud se víno dostalo do Evropy a České republiky? A jaké odrůdy? Přečtěte si stručnou historii vína v pár odstavcích, buďte vínoznalcem.

 

Víno do Evropy přivezli Řekové a Římané

 

Starověké civilizace v Babylonii a Egyptě víno už prokazatelně vyráběly přibližně před 6000 až 7000 lety. Pro vinařství v Evropě udělali nejvíce Řekové, po nich Římané. Réva vinná se do Řecka dostala  z Gruzie a Arménie, které se všeobecně považují za pravlast vína.

 

Víno tam doputovalo dvěma možnými cestami: severní vedla přes Malou Asii (Turecko) a Thrákii (Bulharsko) do Makedonie. Jižní cesta pak přes Mezopotámii, Palestinu, Egypt a Krétu až na Peloponéský poloostrov.

 

Že to musela být cesta dlouhá, trvající stovky let, není složité pochopit. Do Itálie mohli jako první dovézt před 3000 lety révu vinnou Kréťané, kteří měli obchodní styky s Egyptem. Obchodovali rovněž s obyvateli na pobřeží Sicílie a Kalábrie.

 

Hlavní zásluhu na rozvoji vinohradnictví a vinařství v Itálii, zemi vínu zaslíbené, však mají Řekové při své takzvané Velké kolonizaci středomoří v 8. až 6. století před naším letopočtem.

 

Tehdy totiž zakládali osady v příhodných oblastech jižní části Apeninského poloostrova, a přesídlovali do nich své obyvatelstvo z neúrodných horských oblastí Řecka. Někteří Řekové se časem dostali po moři až do jižní Francie, kde okolo roku 600 př. n. l. založili osadu Massalia (Marseille).

 

Etruskové pěstovali révu v Itálii

 

Ve stejné době však už v Itálii pěstovali révu vinnou také Etruskové – národ, který se v dnešním Toskánsku, Laziu a Umbrii vzal bůhví odkud, a který je dodnes velkou, nevyřešenou záhadou.

 

Réva vinná se tedy šířila od jihu na sever, za římské republiky nejprve do Galie předalpské (Emilia-Romagna, Piemont a Lombardie), za římského císařství i do Galie zaalpské (údolí Rhony, Burgundsko a Bordeaux). Dále do pohraničních oblastí Římské říše, do Germánie na řeku Rýn a Moselu, do Panonie k Dunaji, a v některých případech i za římskou opevněnou hranici Limes romanus.

 

Víno k Mušovu přivezli legionáři císaře – pravda či domněnka?

 

Snad tedy i na naše území dnešní jižní Moravy a na Slovensko. Kapitoly historie českého a moravského vinařství obvykle začínají nepříliš pevně podloženým datem třetího století našeho letopočtu, kdy údajně měli římští legionáři z X. legie císaře Marka Aurelia Proba přinést na kopec u Mušova révu vinnou.

 

Tento úsudek se opírá o nález jednoho jediného vinařského nože, tvarově a typově podobného římským vinařským nožům z provincií Panonie a Horní Germánie. Tímto nožem však mohli pěstitelé klidně řezat i vrbové proutí na pletení košů a ošatek, které tehdy lidé používali často.

 

Navíc je známou skutečností, že římskou armádu zásobovali, včetně stravy a vína, ze zázemí, jehož střediskem bylo třicetitisícové město Carnuntum, kousek od pravého břehu Dunaje.

 

Období Velkomoravské říše jako pravděpodobnější varianta

 

Pravděpodobnějším počátkem vinařství a vinohradnictví tak nejspíš bude IX. století našeho letopočtu a Velkomoravská říše, z jejichž středisek osídlení už máme důkazů více. Ale první písemné zmínky o víně z našeho území jsou stejně až ze století XI.

 

Tisíce odrůd

 

Odrůd révy vinné dnes vinaři na celém světě pěstují několik tisíc. Ve Státní odrůdové knize ČR je jich však jen něco přes padesát. Některé z nich jsou rozšířené po celém světě (Chardonnay, Pinot Blanc, Pinot Gris i Pinot Noir, Merlot, Cabernet-Sauvignon).

 

Jiné vinaři pěstují jen ve středoevropském prostoru (Veltlínské zelené, Neburské, Frankovka, Svatovavřinecké), další jsou čistě tuzemského původu, a naleznete je hlavně na Moravě (Aurelius, Pálava, Cabernet-Moravia, Neronet).

 

Jak víno vzniká?

 

Víno vzniká prokvašením velké části přírodního cukru obsaženého v hroznovém moštu, který vinaři získávají vylisováním vinných hroznů moštových odrůd révy vinné (Vitis vinifera). V tomto případě hovoříme o alkoholickém nápoji zvaném víno.

 

Čůčo a saké

 

Víno v širším smyslu lze však vyrábět i z různého ovoce, například vína jablečná nebo rybízová. Možná jste se už setkali s termínem čůčo. V jihovýchodní Asii víno vzniká i z rýže, říkají mu tam saké.

 

Ve víně je 85 % vody

 

Jakkoliv to, obzvlášť v dnešní době nejrůznějších afér s falšováním vín, zní zvláštně, hlavní složkou vína je voda, které je v něm okolo 85 %. Druhou nejvýznamnější látkou z hlediska hmotnosti je alkohol (etanol a glycerol), kterého může být ve víně 8 až 15 %.

 

Další látky, které tvoří chuť, povahu a charakter vína, jsou cukry, kyseliny, kysličník uhličitý a siřičitý, minerální látky, třísloviny, vitamíny, dusíkaté látky, barviva, aromatické látky.

  

Chutná vám či nechutná?

 

Podle obsahu jednotlivých složek a jejich vzájemného poměru lidé víno vnímají jako celek. Tím, jak na nás víno působí, si vytváří názor, zda jim chutná nebo ne.

 

To se však často liší od toho, jestli posuzované víno odborníci považují za kvalitní, anebo jej ke konzumaci raději nedoporučují.

 

Každé víno má totiž svůj příběh, a chcete-li mu porozumět, měli byste pochopit okolnosti související s jeho putováním – od hroznů na vinici až po nalití vína do sklenice a pochutnání si na něm.

 

A právě o tom se budete pravidelně dozvídat v našem novém seriálu Mezi hrozny.

 

Na zdraví!

Autor: Ing. Luděk Machala
sommelier Moravské Vinotéky
Absolvent VŠZ Brno a celoživotní ctitel dobrého vína. Certifikovaný sommelier. Jako odborný průvodce vinařských zájezdů projel za více než 20 let téměř celou vinařskou Evropu. Kromě vína miluje i historii, literaturu, plavání a pěší turistiku.

Moravská Vinotéka

Virtuální prohlídka vinotéky

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Morbi est justo, scelerisque sit amet sodales in, fermentum non justo. Mauris elit dolor, adipiscing eget quam vel, pellentesque mollis leo. Praesent velit nulla, laoreet non...

Vstoupit do vinotéky